V Písku jsme navrhli převážně přírodní park, který bude svým rozčleněním a variabilitou vytvářet vhodné prostředí pro rozličné cílové skupiny. Bylo nutné zohlednit důležitou vizuální a morální funkci – propojení mezi historickým centrem a panelovými sídlišti. Při vstupu z centra je tedy park s minimem zpevněných ploch a velkým množstvím stromů, postupně se směrem ke kulturnímu domu (a panelovým sídlištím) mění v park spíše moderní, kulturní. Řeka Otava je zpřístupněna díky zmírnění spádu mezi hladinou řeky a komunikací v parku. Zmírnění spádu je vytvořeno měkkou křivkou reagující na přirozené tvary řeky, které vytvářejí poetické zálivy a ostrohy. Tím vzniká možnost posezení u vody v samotném centru a využití výhledu na historickou siluetu místa. Rozvlněním terénu a cest vznikají svébytné části parku, kterým je vtisknuta rozdílná identita.